Den 8

☟☟☟

8 JAZYKŮ SEBELÁSKY

Dnešní video je webináře na téma "sebeláska", který jsem natočila s Luckou Harnošovou do jejího Kongresu pro ženy (ale týká se to typologicky i mužů). Ve světě je mnoho způsobů, technik, rad a doporučení, jak mít rád sám sebe, ale protože jste se v předchozích dnech naučili základy o jazycích, budete se lépe orientovat v tom, jak se můžeme mít více rádi 8 x jinak. 🙂 

SEBELÁSKA

To slovo mnohé z vás třeba štve. Na někoho působí jako sobectví, sebestřednost a podobně. Za Mentální jazyky tomu slovu rozumíme tak, že je to respekt k naším vlastním limitům a potřebám. Že vnímáme svou odlišnost od druhých například v rychlosti, komunikativnosti, pracovitosti nebo plánování, a víme, že to jsme my, naše osobitost. Pokud na tom něco můžeme změnit a pracovat na některých oblastech, tak to budeme dělat v rámci toho, kam může náš typ růst. Každý typ totiž může růst. Ale každý typ roste podle své rychlosti a svým způsobem. 

Kdybychom třeba nějakou rostlinku nutili růst rychleji, tak jako roste jiná, pak zcela určitě uhyne. A totéž platí, když budeme nějaké rostlince bránit v růstu a zpomalovat ji. Proto je důležité znát druh rostlin, jejich potřeby a možnosti, jestli chceme být dobrými zahradníky.

Tento příklad slouží jako pomůcka k tomu, abychom si to představili na něčem, co známe ze života. A příkladů je mnoho. Každý živý tvor na planetě má své nastavení, délku života, schopnosti, možnosti a limity. Když budeme nutit kámen, aby byl měkký, pravděpodobně se rozdrolí na padrť a už to nebude kámen. Když budeme vodě zakazovat téct, co myslíte, že se stane? 

A totéž platí o nás lidech. Každý člověk je nějak nastaven, ať se nám to líbí, nebo ne. A my to buď můžeme vědět a respektovat to, pracovat s tím a rozvíjet to moudře, anebo to nebudeme vědět a neustálým opakováním pokusů a omylů, ničením sebe či druhých, vztahů či svého těla, dojdeme ke stejné odpovědi - tudy cesta nevede, takhle to nepůjde. Někdy můžeme nevědomostí bránit i sami sobě v tom, aby se naše jazyky rozvíjely. 

 

Sebeláska je tedy láska k tomu, kdo jsem.
Můžete tomu říkat seberespekt, sebeuvědomění, sebepřijetí, sebepoznání.
Všechno to vás Mentální jazyky přišly naučit.

 

KULTIVACE

Představte si, že vaším primárním jazykem je Požitkář, jehož atributy je mnoho věcí, například hýčkání, praktičnost, útulnost, vytříbené chutě, citlivost, smyslnost atd. Negativními znaky bude je lenost, hedonismus, různé úchylky, válení se, nezdravé uspokojování potřeb atd.

Když se nebudete mít rádi, řeknete si: "Hurá, jsem Požitkář, budu si papat, co mi chutná, budu se válet a užívat si života.." Ale ujíst se k smrti dobrotkama a jenom si ležet a hovět, to není sebeláska. To je destrukce. Sebeláska je, když svůj typ vědomě kultivujete. A protože víte, že vašemu mlsnému jazýčku sice chutnají dvě tabulky čokolády, tak ale žaludku, zubům a jiným částem těla to dobře nedělá. Proto se vědomě se opanujete a nebudete v zajetí chuti jíst nezdravé věci, i když po nich váš Požitkář touží (protože je to prostě Požitkář). Najdete cestu k tomu, jak chutě uspokojit zravěji. 🙂 

Nebo když chcete zpevnit tělo, nebudete řešit, že tamten se vycvičil za tři měsíce a vám to tak rychle nejde - nebudete se srovnávat po vzoru extrovertního bojovníka či soutěživého pracanta. Budete prostě cvičit pomalu, požitkářským tempem, v klidu a uvolněnosti. Jde to to, abychom přijali své "jak" - a našli vlastní cestu, i když se nám třeba cesta druhého člověka zdá lepší. No jo, jenže pokud nám nefunguje, tak to nebude naše cesta. Někoho naopak může motivovat to, že se chce hecnout a překonat rychlost někoho jiného. To je taky cesta - pro toho člověka. Ale pokud víte, že pro vás to není, to je respekt k tomu, kdo jste.

 

NEZLOBTE SE NA RŮŽI PROTO, ŽE VONÍ

Sebeláskou respektujeme, že jsme pomalejší než ten druhý. Nebo že máme potřebu mluvit více než partner (a oba jsme v pořádku). Nebo že se potřebuje srovnávat a soutěžit, blýskat se a předvádět, i když jsou druzí skromní. A taky víme, že i když se někomu naše chování nelíbí, ještě to nemusí znamenat, že jsme špatní, protože jinému člověku se to líbit může.

Příklad dvou mužů, kteří reagují na ženu s jazyky intuice a rozumu:
Muž č.1: "To bylo hrozný, nic neuvařila, nevyžehlila, pořád jen něco studovala.."
Muž č.2: "Konečně jsem potkal ideální ženu, mohu se o ni starat, nemotá se mi v kuchyni a ještě mi čte zajímavé knihy, zatímco jí masíruju nohy! Je tak nápaditá a inspirativní."

Vidíte, že taková žena by si připadala v prvním případě úplně k ničemu a ve druhém jako královna. Z toho vyplývá, že se nám na druhých lidech může spousta věcí nelíbit, ale neznamená to, že to vypovídá něco o tom člověku. On je, jaký je. Vypovídá to pouze o nás a o tom, co nám ten člověk přinesl do života, jakými jazyky nás obohatil (nebo ne).

 

Když se vám nebude líbit růže, nebudete jí vyčítat, že voní a pořídíte si kaktus. Když se budete bát koně, že je velký a rychlý, tak si jednoduše pořídíte rybičky a nebudete z toho mít trauma. Ale u lidí se  nedokážeme tak lehce smířit s tím, když věci nejsou podle našich představ. A často po druhých vyžadujeme, aby byli více jako my - rychlejší, pomalejší, citlivější, rozumnější, praktičtější, nápaditější atd atd.

Mentální jazyky nám mohou pomoci k tomu, abychom se nesnažili měnit to, co změnit nejde a pracovali na tom, co změnit jde. Ale rozhodně bychom si měli dát pozor na to, abychom při hodnocení toho, co se nám na sobě či druhých nelíbí, nevylévali s vaničkou i dítě.. 

 

I PŘIJETÍ TOHO, ŽE NĚCO NEDOKÁŽU PŘIJMOUT, JE PŘIJETÍ

Jako lidé se tady učíme přijímat naše odlišnosti, nesoudit druhé podle sebe, umět žít spolu, i když jsme jiní, respektovat své potřeby a především limity. Přijetí čehokoliv, co nám vadí, způsobuje dvě věci - buď se to změní, nebo nám to nebude vadit, i když se to nezmění. Ale díky pochopení situace máme mnohem blíže k tomu, abychom ji přijali. Mentální jazyky vám dají pochopení jakékoliv situace a usnadní vám přijetí. Přijmout situaci ale musíte sami. 

Nikdo nám nemůže přikazovat naši cestu a ani Mentální jazyky to nedělají. Ony nám jen pomáhájí pochopit a vědomě pracovat s naším typem, rozhodovat se za sebe sama. Výsledku můžeme dosáhnout jakéhokoliv, jen každý typ k němu dojde jinudy. Vždyť cest je na světě nekonečné množství. A ta různorodost je právě na tom to krásné, nemyslíte?

 

VIDEO 8 JAZYKŮ SEBELÁSKY

CO DÍKY SEBELÁSCE MŮŽE PŘIJMOUT 8 JAZYKŮ?

FILOZOF:

Může přijmout to, že jeho podstata je jemná, intuitivní, nehmotná. Že působí nepřítomně, zasněně. Že nemusí být vždy stejně tak praktický a realistický jako druzí a jeho silná stránka spočívá v dobrém načasování, čtení mezi řídky, vycítění situace, naladění se, vytváření zajímavé atmosféry a kouzla. Přijmout, že mu druzí nevidí do hlavy a že je nečitelný - pracovat na tom. Přijmout, že mu intuice říká nelogické věci, a přitom má pravdu. Kultivovat intuici, napojit se na druhé, nacítit se na plynutí a nacházet i neviditelné cestičky. Neuletět úplně do vesmíru, nepovyšovat myšlenky či duchovno nad hmotu. Najít skrze intuici cestu k realizaci. Naslouchat impulzům, iracionálnímu pocitu "něco mi říkalo". Přijmout, že se ze vzpomínek, ale neulpívat v minulosti.

VIZIONÁŘ:

Potřebuje přijmout svou chaotickost a iracionální změny směru, kulitvovat to, co má skutečný potencionál a za tím jít. Přijmout, že je vždy jinde než tady a teď, nejčastěji v budoucnosti. Přijmout, že vidí věci, které jsou daleko, a proto není v přítomnosti. Snažit se rozkrýt největší možný potenciál, který vidí v nekonečném množství možností a úhlů pohledu. Přijmout to, že nikdy nebude jednoznačný ani zacílený na jedinou věc, protože vidí více směrů a rád propojuje nové. Přijmout, že je nerozhodný, ale že lze zesílit intuici natolik, aby ukázala směr.

 

POŽITKÁŘ:

Přijmout svou pomalost, přijmout, že na sebe nemusí spěchat a snažit se být silnější. Přijmout, že je ovládán tělesnými potřebami, ale vybírat si, co je pro něj zdravé a co jen svůdné či chutné. Přijmout, že si potřebuje vše očichat, osahat, vyzkoušet, protože si to neumí představit, dokud to aspoň jednou neviděl nebo necítil smysly. Přijmout, že je kulatější anebo k tomu má sklony. Přijmout, že je praktik, nikoliv teoretik a potřebuje si usnadňovat život, namísto zdolávání překážek. Přijmout, že je sběratel věcí a má vztah ke hmotě a hormadění, ale kultivovat zdravou míru. Kultivovat své pocity v těle a rozpoznat, co je prospívající a co jen uspokojení smyslů.

BOJOVNÍK:

Přijmout, že je pro druhé lidi příliš, že má velkou energii, která umí ničit - tu musí umět ovládat. Přijmout, že potřebuje ve svém životě drsné zážitky a těžké zkoušky, jinak se nic nenaučí. Kultivovat však míru, která by byla zničující pro něj i okolí. Vědět, že může někomu dodat odvahu, ale taky zasahovat do prostoru a překračovat hranice. Kultivovat svou sílu, aby neničila, ale tvořila. Přijmout, že je hrr, slon v porcelánu. Kultivovat svou vůli. Umět dosáhnout svého, ale i ovládnout sebedestruktivní programy.

 

PSYCHOLOG:

Přijmout svou citlivost, ale i to, že morálně hodnotí chování lidí. Nestydět se za to, že chce mít rád sebe, nejen druhé. Přijmout, že má sklony obětovat se za druhé, ale vědět, že když má úctu nejdříve k sobě, tak pak ji o to více může dát druhým. Kulitovat své morální hodnoty a vybírat si srdcem lidi, se kterými se cítí dobře. Přijmout, že má schopnost druhým mluvit do srdce, ale dát si pozor na to, aby lidem nemanipuloval s jejich city.

HEREC:

Přijmout své rozličné a proměnlivé emoce. Náladovost a propady hysterie. Kultivovat emoce, aby nedestruovaly, ale nebát se být živelným ohněm, který nadchne a rozproudí krev v žilách. Přijmout i to, že emoce nejsou vždy krásné, ale umět s nimi pracovat, obzvláště se žárlivostí a kritikou vůči lidem. Přijmout, že si potřebuje povídat o lidech, říkat drby a vyzrazovat tajemství, ale najít zdravou míru, aby nesklouzl k intrikám či pozérství. Přijmout svou potřebu se zalíbit, ale kultivovat svou osobnost, aby nebyla pouze kopíí někoho, ke komu vzhlíží.

 

PŘEMÝŠLIVEC:

Přijmout svou analytickou podstatu, detailní myšlení, robotické strukturované chování. Přijmout, že není vždy společenský, protože přemýšlí a na to potřebuje ticho. Kultivovat rozum, aby tvořil smysluplné systémy a struktury, nikoliv hnidopišil a zpochybňoval. Přijmout svou preciznost a schopnost analýzy, ale kultivovat posedlost doslovností a chytáním druhých za slovo. Přijmout, že je chladný a neosobní, ale pracovat na systému socializace, který mu umožní se vyznat v nelogických věcech. Přijmout, že má strategické myšlení, ale přijmout, že není pravda vždy to jediné, na čem stojí svět. 

PRACANT:

Přijmout nutkání něco dělat, zhodnocovat čas, mít výsledky, ohodnocení. Přijmout, že není citlivý, protože je potřeba pragmaticky rozhodnout, vyřešit a zorganizovat. Kultivovat trvalé hodnoty, nejen se hnát za ziskem a penězi. Přijmout svou kritičnost a negativní pragmatickost, ale kultivovat své názory, aby byly konstruktivní, nikoliv jen uzavřít, že je vše špatně. Přijmout, že je chladný, umět to použít ve chvílích, kdy je potřeba zachovat chladnou hlavu, ale dát si pozor na to, aby tím nepokazil vztahy, kde je pravda a názor často méně podstatná.

PÁR SLOV NA ZÁVĚR

Ve videu zaznělo, které projevy patří k osmi jazykům. A mnoho z vás si možná řekne, no masáže, to mě nebere, to já nebudu typ tělo. Znovu ještě připomenu, že nás často přitahuje opačný jazyk, než je náš typ. Takže například intuitivní typ si může klidně jako projev sebelásky vybrat masáž a péči o tělo, ale stále bude intuitivním typem. Sebeláska není jen o tom, ze kterého jazyka si něco vybereme, protože nám to třeba chybí nebo nás to přitahuje. Je to v prvé řadě o tom, jak v sobě naše jazyky přijímáme: 

  • ano, jsem chladná, ale může se to hodit, když je potřeba zachovat chladnou hlavu
  • ano, jsem drsný, nebudu to zneužívat, ale někdy je potřeba vycenit zuby a umět si dupnout
  • ano, jsem emočně výrazná, nemusím to přehánět, ale mnohdy to pomůže rozproudit energii
  • ano, jsem hypotetická, ale mohu nabídnout možnosti, když se zasekneš na mrtvém bodě

Jak už bylo na začátku řečeno, sebeláska není alibismus. Existují lidé, kteří sami sebe přesvědčují, že něco nějak mají, a tím pádem se s tím nedá nic dělat. Ano, v základu typologie to tak je, že je nám něco dáno a učíme se přijímat naše slabé stránky. Ale to neznamená, že se to budeme brát jako dobrou výmluvu k tomu, abychom na sobě nemuseli pracovat. Všechno jde rozvíjet, jen každý máme jiná měřítka a každý potřebujeme jinou cestu. Zkráceně - typologie nám pomáhá nesoudit, ale pracovat na své osobě.

Dnešní den byl tedy nejen naučný, ale také k zamyšlení nad námi samotnými. Byl o sebepoznání, které potřebujeme k tomu, abychom se mohli mít rádi takoví, jací jsme. Jestli vás letní škola MJ bavila a chcete studium Mentálních jazyků ještě více prohloubit a poznat další úrovně typologie, které vám přinesou spoustu dalších odpovědí, přihlaste se do placeného kurzu a zůstaňte s námi.