Den 5

☟☟☟

JAZYKY ROZUMU

Jde o nejčastější jazyky, se kterými se setkáváme ve společnosti. Spadá sem vše, co uchopujeme rozumem. Jde o velmi užitečné jazyky, které nám umožňují věci chápat, definovat, ověřovat, zpracovávat přes hlavu a nedělat je náhodně. Pod jazyky rozumu si můžeme představit vše, co je logické, uchopitelné, vysvětlitelné, dokazatelné, oficiální, moderní, znalecké, profesionální, teoretické, vědecké nebo akademické. Patří sem veškeré přemýšlení, konání, počítání, uvažování, stanovování cílů, plánování v posloupných krocích, tvorba strategií a strategických postupů. Jde o neosobní a racionální jazyky, které posuzují vše rozumem, znalecky a vědecky. Soustředí se především na správnost informací, pravdivost dat a logičnost faktů. Oba jazyky potřebují znát pravdu, říkat pravdu a mít pravdu. Díky jazykům rozumu můžeme věci rozdělovat, třídit, vyhodnocovat, seřazovat, porovnávat, pojmenovávat a počítat.

Mezi jazyky rozumu (nebo hlavy) patří extrovertní jazyk pracanta a introvertní jazyk přemýšlivce. Pracant se projevuje tím, že člověk je velmi aktivní, potřebuje pořád něco dělat a něco řešit. Přemýšlivec je jazyk, který přemýšlí v teoretické rovině, uvažuje nad smyslem či strukturou, potřebuje detailní informace a přesné formulace.

Dnes si posvítíme na pozitivní a negativní vlastnosti pracanta a přemýšlivce, srovnáme je a řekneme si, jak se projevují v různych situacích. Vydejte se s námi poznat poslední zbývajíci skupinu jazyků!

JAZYKY ROZUMU VIDEO

JAZYKY ROZUMU SROVNÁNÍ

PÁR SLOV NA ZÁVĚR DNEŠNÍHO DNE

Už víme, že jazyky rozumu jsou element vody a jsou tedy chladné, odtažité a neosobní. Působí téměř vědecky a umí uchopit vše, co lze rozumem vysvětlit a pojmenovat. Ve vztazích a emocích se však ztrácejí, protože ty mají logiku, kterou rozumem uchopit nelze. Je pro ně tedy obtížnější vyjádřit emoce, pokud je nemohou pojmenovat logicky, protože ke svým pocitům se dostávají skrze hlavu. Neumí jen tak o něčem klábosit, potřebují mluvit k věci, o tématech, které mají uchopitelný racionální základ, v němž je informace, která se analyzuje nebo realizuje.

Jazyky rozumu pracují s přenosem informací a myšlenek, ale potřebují je zpracovávat a logicky od sebe oddělovat. Hledají názory a podávají důkazy. Největší váhu má pro ně psané slovo, písemně se jim mnohdy i lépe vyjadřuje. Ale i když mluví, má to hlavu a patu, rámec, ucelené sdělení.

Jazyky rozumu jsou odkázány na to, co nosí v hlavě, informace, data, fakta, znalosti, vědomosti. Vnímají realitu pouze tímto způsobem - co neví, tomu nevěří, dokud si to neověří nebo nenastudují. Působí moudře a sečtěle, protože umí věci vysvětlit, obhájit, argumentovat, potvrdit a dokázat. Mají rády organizované věci, efektivitu a disciplínu, neustále něco porovnávají, srovnávají, kdo je lepší a kdo je horší, vyhodnocují nebo seřazují... A hlavně, potřebují mít vždy pravdu. 🙂 

Už jsme probrali všechny čtyři skupiny jazyků. A často jsme při tom zmiňovali pojmy extrovertní a introvertní. Většina lidí si pod těmito pojmy představí klasické pojetí: extrovert má rád lidi a společnost, introvert má naopak rád samotu a svůj vnitřní svět. My si ale v dalším dni prozradíme, jak máme o extroverzi a introverzi uvažovat v kontextu Mentálních jazyků.

Tak schválně, myslíte si o sobě, že jste introvert nebo extrovert? A podle jakých parametrů to poznáte?